Kdybych uměla psát tak rychle, jako mi běží myšlenky v hlavě, tak už mám plnou knihovnu knížek, určitě bestsellerů! Jó, vážně jsou to někdy takové perly 😉 Jenomže, jak rychle zazáří, tak rychle se rozkutálí a v mém věku, kdo si to má pamatovat… :-)))
No, tak třeba teď jsem si řekla, že začnu psát pravidelně blog a
mám v hlavě nic, okno, prázdno, klid a mír.
Vždyť ale po tomhle tolik lidí touží, aby měli hlavně klid a mír.
Takže teď mám tedy v hlavě pravý poklad!
Ale co o tom psát?
Co psát o ničem?
Jak takový klid a mír v mém podání teď a tady vypadá?
Ležím v proutěném lehátku na terase, v ruce blok a tužku, vedle sebe kafe.
Je příjemné teplo. Sluníčko mě hřeje i v břiše.
Nad hlavou mi zpívají ptáci a hučí letadlo. Letadlo je dost vysoko a vzdaluje se. Hluk motoru pomalu mizí a ptáci vítězí. Je jich hodně, ani je nerozeznám.
Je uklidňující je poslouchat.
Někteří slétají k malému jezírku uprostřed zahrady, aby si smáčeli křídla a napili se. Slyším šustot jejich křídel a čvachtání vody. Do toho ptačího koncertu mi bzučí hmyz kolem hlavy a vítr šustí listím.
Jsem centrem svého vesmíru.
Já a to vše okolo mě je teď a tady můj vesmír.
To já se rozhoduji v každém okamžiku, jestli už vstanu a půjdu pracovat na počítači, nebo na zahradě, nebo budu pokračovat s generálním úklidem, nebo zůstanu ještě chvíli odpojená a vlastně tolik napojená.
Kam se podívám, tam mám co dělat. Nic z toho mi neuteče 🙂
Tak si doleju kávu z konvičky a ještě chvilku si užiju to vzácné nic.
Je to boží okamžik.
Takhle krásně začíná můj 53. v životě 25. červenec LP 2022.
Napadá mě,
kolik tak asi ještě
je pro mě 25. červenců přichystaných?
Děkuji, že jsem došla až sem.
Děkuji za každý jeden krok, který ještě v životě ujdu.
POSELSTVÍ PRO TEBE
Štěstí vychází z tebe.
Lidé ho chtějí mít, touží po něm, hledají ho, dělají spoustu věcí a kotrmelců, aby ho dosáhli.
Ale štěstí není věc.
Je to pocit, stav bytí.
Je to moment, teď, teď, teď, teď,…
Zastav se a vnímej.
Svítí ti slunce nad hlavou?
Zpívají ptáci?
Vane větřík?
Můžeš si uvařit kávu?
Sednout si na sluníčko nebo do stínu?
Pozorovat přírodu?
Poslouchat hmyz?
Hřát se?
Za to všechno a ještě za mnohem víc
můžeš být skutečně šťastná už teď a tady se mnou.
Děkuji.
INSPIRUJTE vaším příběhem a SDÍLEJTE ho s ostatními.
Nejspíš už jste toho také v životě MNOHO PŘEKONALI.
Nebyla to vždy procházka růžovou zahradou, a přece jste to ZVLÁDLI.
Byla by škoda si to nechat jen pro sebe, když víte, že můžete BÝT pro někoho INSPIRACÍ.
Podělte se i vy o tyto vaše cenné zkušenosti.
Svůj příběh můžete buď NAPSAT, NEBO mě kontaktovat e-mailem a NATOČÍME SPOLU rozhovor.