Věda o WELL-BEING – jak překládat do češtiny a co to vlastně je?

Rostoucí zájem o téma osobní pohody, spokojenosti, štěstí, pozitivního vývoje člověka a kvality života,

jehož jsme svědky na poli psychologie od konce minulého století (srov. Delle Fave, 2013; Diener, 2009; Eid, Larsen, 2008; Pulkkinen, Caspi, 2002), přerostl v posledních dvou desetiletích do nového multidisciplinárního výzkumu, pro který se v angličtině zaběhlo označení

„science of well-being“ či „science of happiness“.

Na tomto vědním poli se protíná řada disciplín, mezi něž se řadí kromě psychologie (zastoupené především pozitivní psychologií) také biomedicínské vědy, sociologie, neurověda, fyziologie, genetika, ekonomie, politologie, filosofie a mnohé další (srov. Michalos, 2014).

Klíčový výraz „well-being“

se v příslušné odborné literatuře často volně zaměňuje s mnoha jinými výrazy, jako je „kvalita života“, „dobrý život“, „vzkvétání“, „štěstí“, „pohoda“, „zdraví“ či „blaho“.

Tato víceznačnost by se dala chápat jako indicie toho, že „otázka, jak defnovat (či formulovat), co je to well-being, nemá stále žádné jasné řešení“ (Dodge et al., 2012, s. 222).

Čím dál více badatelů se ale kloní k názoru, že

well-being je komplexní a multidimenzionální konstrukt

(např. Diener, 2009; Stiglitz, Sen, Fitoussi, 2009), takže prospívání, zdraví, štěstí, pozitivní vývoj, osobní pohoda atd. nejsou vzájemně se vylučujícími významy, ale jen různými významovými dimenzemi termínu „well-being“, které odpovídají jednotlivým dimenzím komplexního a mnohovrstvého jevu, jímž well-being je.

…

Pokud jde o vhodný český překlad slova well-being, stojíme před zapeklitým problémem.

Čeština nemá pro slovo well-being žádný přímý ekvivalent. V současné psychologické literatuře se ustálil překlad well-being jako

„pohoda“ či „osobní pohoda“

(např. Blatný et al., 2010; Slezáčková, 2010).

Tyto výrazy se podle mého názoru ale více hodí pro překlad anglického termínu „good feeling“, který vystihuje jednu z dimenzí well-being blízkou tomu, co bývá označováno jako „subjective wellbeing“.

Pokud bychom při převodu do češtiny chtěli zachovat vícerozměrný a komplexní význam slova well-being, na který kladou důraz představitelé současného mezioborového výzkumu, bylo by vhodnější vyjít z anglického slovesného základu „to be well“ či „to go well“, jehož pomocí lze well-being opsat jako

„the experience of life going well“

(Huppert, 2014, s. 1). Česky bychom snad mohli říci

„prožívání životního zdaru“, „prožívání zdařilého života“ či, v méně subjektivně zabarvené formě, „prospívání“.

Zdá se ale, že ani „prospívání“, ani „zdar“ či „zdařilý život“ neobstojí jako univerzálně použitelný překlad well-being v jeho vícevrstvém významu. Pro účely tohoto článku proto raději zůstáváme u anglického výrazu well-being. Nechávám zde stranou v jistém smyslu velmi přesný a výstižný, ale v akademickém prostředí sotva prosaditelný návrh Víta Pokorného (osobní sdělení) překládat well-being jako

„dobré bydlo“ („bydlo“ ve smyslu bydlet, žít, mít se).

Science of well-being by pak byla „věda o dobrém bydle“

(pro Pokorného flosofcko-biologický koncept zdařilosti života viz Pokorný, 2016).

…

Úryvek z článku z Československé psychologie 2016, vol. LX, Supplement 1

PETR URBAN
Filosofcký ústav AV ČR, v. v. i.

…

Připojte se k nám do skupiny na FaceBooku, kde se učíme žít well-beeing úspěšný život, plnit si své sny a udržovat se přitom v celkové pohodě – fyzické, psychické, emocionální a spirituální. Skládáme si život jako puzzle, aby nás bavil, dával nám smysl a naplnění.

ZDE > ReSTARTujeme se