Z noční sovy ranním ptáčetem – DEN 20: Jak naložit se starým zlozvykem? Jaké všechny návyky trénuji?

Dvě třetiny výzvy zdolány a s tím i posledních pár dní únavy z nevyspání.

Jak už jsem psala, největší výzvou v této výzvě je večer jít včas spát. A není to jen moje zjištění, stejně tak to vnímají i někteří členové výzvy. Shodli jsme se na tom, že při pohledu na hodiny máme v hlavě zafixováno:

„je teprve 22 hodin, do půlnoci ještě daleko!“

Vnitřní logické zdůvodňování, že teď s ranním vstáváním v 5 hodin už je to jinak, nějak nemá dostatečnou váhu. Je tedy potřeba na to jít jinak! S novým návykem vstávání v 5 hodin jsme nuceni zároveň

aktivně a vědomě měnit starý zlozvyk pozdního usínání.

Samo od sebe nám „to“ nejde.

Tak např. nyní píšu tento článek ve 20:40 hodin. V hlavě mi varovně zní můj vnitřní hlas: „Už to rychle ukonči, nebo to zase přetáhneš a nevyspíš se! Zase pracuješ večer na notebooku. Víš, že těsně před spaním už si chceš v posteli číst knížku, meditovat a být v klidu.“

Jenomže mně se právě teď zachtělo tento článek napsat a chytla jsem tvořivou náladu! Přesně toto chování má za následek aktivaci mozkové činnosti a samozřejmě moje únava je tatam.

Je potřeba zapojit více motivace a disciplíny!

Pro připomenutí, jakou motivaci jsem měla na začátku. Proč to vlastně celé dělám?

  1. Mnoho úspěšných lidí, které sleduji, tento návyk vřele doporučují.

Musím konstatovat, že to je pro mě v tuto chvíli velmi slabý důvod. Pokud by to byl můj jediný, tak končím.

  1. Myšlenku na brzké ranní vstávání už jsem mnohokrát v životě potlačila a ona se mi zas a znovu objevuje.

Toto je stejné, jako bod 1.

  1. Neuměla jsem si představit, že bych to někdy chtěla dělat dobrovolně.

Zatím vstávám s budíkem. Pokud si opravdu vybuduji návyk a budu chodit včas spát, měla bych se pak logicky budit i bez budíku.

  1. Nemohla bych si sama na sobě ověřit, zda to skutečně přináší takové výhody, o jakých se „ranní ptáčata“ zmiňují.

Tento bod zatím ještě nemohu dostatečně potvrdit. Ano, na začátku výzvy jsem byla mile překvapená, jak rychle dokážu tak brzo ráno vyskočit z postele, udělat tolik věcí a začít hned tvořivě pracovat. Toto jsem si před tím myslela, že neumím. Dlouho mi vždycky trvalo, než jsem se nastartovala do nového dne.

Také jsme si s ostatními účastníky výzvy ve skupině odsouhlasili, že po desetiminutovém ranním cvičení pozdravu slunci v 5:10 hodin se dostatečně probereme a spát už se nám pak nechce.

  1. Chci na vlastní kůži vyzkoušet, zda si opravdu za pouhých 30 dní budu schopna vypěstovat návyk, díky kterému se přetočí můj biologický rytmus.

Ano, toto si chci skutečně ověřit. Zatím bez problémů zvládám ranní „vstávací půlku“, večerní odchod do postele ještě piluji.

  1. mohu… 😉

Ano, mohu.

K tomu všemu ještě dodám, že se

chci především zbavit večerního zlozvyku pracování po nocích a efektivněji využívat ranní a dopolední čas,

který se mi brzkým vstáváním hodně prodloužil.

A jaké všechny denní návyky si tedy nově buduji nebo upevňuji?

Některé z nich jsem již dělala před výzvou a jen je posunula v čase:

  • vstávání v 5 hodin
  • pití sklenice teplé citrónové vody na lačno s probiotickou Kombuchou
  • desetiminutové cvičení Pozdravu slunci
  • okysličení organismu hlubokým dechem
  • programování mysli pozitivní afirmací
  • pozitivní budování vztahů ve formě pozdravení se s komunitou a vzájemná podpora (Tento návyk ve skutečnosti aplikujeme na naše nejbližší, resp. na ty, které ráno vidíme jako první. Vítáme je s úsměvem a projevujeme jim podporu.)
  • ranní meditace v tichu spojená s vizualizací
  • čtení knihy
  • psaní do deníku vděčnosti

Návyky, na kterých ještě potřebuji disciplinovaně zapracovat:

  • včasné večerní zklidnění (čtením knihy, meditací, vizualizací)

Při pohledu na tento výčet jsem si jistá, že mi dál stojí za to si zase ráno nastavit budík na 4:55 hodin.

Ostatně za měsíc se čas o hodinu posune 😊

INSPIRUJTE vaším příběhem a SDÍLEJTE ho s ostatními.

Nejspíš už jste toho také v životě MNOHO PŘEKONALI.

Nebyla to vždy procházka růžovou zahradou, a přece jste to ZVLÁDLI.

Byla by škoda si to nechat jen pro sebe, když víte, že můžete BÝT pro někoho INSPIRACÍ.

Podělte se i vy o tyto vaše cenné zkušenosti.

Svůj příběh můžete buď NAPSAT, NEBO mě kontaktovat e-mailem a NATOČÍME SPOLU rozhovor.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů