Z noční sovy ranním ptáčetem – DEN 2: Svatá, čarodějnická, ďáblova hodina, nebo hodina probuzení?

 

Starý večerní (špatný) návyk?

Večer jsem přes veškerou únavu z nevyspání opět zhasínala lampičku až pár minut po 23. hodině. A to přesto, že si logicky umím spočítat, že svých 8 hodin spánku budu mít jen, když usnu už ve 21 hodin.

Budík nastavený na 4:55 mi ukazoval čas do zazvonění 5:57. „Uf, zítra fakt už musím jít spát dřív!“

K mému překvapení jsem se v noci opět sama od sebe vzbudila ve 3:25 hodin. Hledala jsem tedy, zda je v tom nějaký skrytý význam.

Našla jsem díky tomu velmi zajímavé informace, o které se s vámi chci podělit 😊

 

Hodině mezi 3. a 4. ranní se říká svatá, čarodějnická, ďáblova hodina, nebo také hodina probuzení.

Vysvětlení jsem hledala jak z pohledu fyzického, tak z pohledu duchovního.

 

Fyzický pohled

Naše tělo funguje v biologickém rytmu.

Průměrný dospělý se každou noc probudí 7-krát až 15-krát, a je to normální. Probudit se v noci tedy samo o sobě není problém. Problém nastává ve chvíli, kdy se probudíme a nemůžeme usnout.

Pokud pociťujeme obavy, úzkost nebo frustraci, pravděpodobně jsme aktivovali svůj sympatický nervový systém, tedy systém „bojuj nebo utíkej“ a tím se náš mozek přepne z režimu spánku do režimu probuzení. Začne fungovat mysl, může se zvýšit srdeční rytmus a tepová frekvence. Díky tomu pak nemůžeme usnout.

Pokud zůstáváme déle než 20 minut vzhůru, určitě máme vstát z postele, aby si náš mozek nevybudoval špatné propojení a nespojil si ležení v posteli s bdělými činnostmi. Hrozila by nám tak chronická spánková porucha.

Abychom se nepříznivým poruchám vyhnuli, měli bychom jít dělat nějakou uklidňující aktivitu (hluboké dýchání, čtení, relaxační cvičení aj.). Naopak určitě bychom neměli aktivovala naše mozkové závity činnostmi jako je brouzdání na sociálních sítích, práce na počítači apod.

 

Co se týká probuzení konkrétně mezi 3. a 4. hodinou:

Z biologického hlediska lidský organismus mezi 3. a 4. hodinou ranní přechází z hlubokého spánku NREM (non-REM = opak REM viz. dále), do lehčí fáze nazývané REM (rapid eye movement = rychlé pohyby očí).

V nejhlubší hodině spánku NREM dosahuje tělesná teplota nejnižší hodnoty a naše biologické funkce a metabolismus jsou utlumené. Podle statistik v této hodině umírá nejvíce lidí.

Ve fázi REM začíná být mozek aktivnější a je větší pravděpodobnost, že se probudíme.

Přechodný stav mezi těmito dvěma fázemi je meditativní stav (tzv. fáze duše). Je to stav mezi tím, kdy jsme v bdělém stavu vědomí si svého fyzična, a mezi naším nevědomým duchovním stavem v době, kdy hluboce spíme. Tímto se vysvětluje následující…

 

Duchovní pohled

Hodině mezi 3. a 4. hodinou ranní se tradičně říká čarodějnická, nebo dokonce ďáblova. Noc v tuto dobu bývá nejtemnější.

V různých kulturách platí různá pravidla. Historicky si prý ďábel 3. hodinu ranní vybral proto, aby zesměšnil Svatou trojici a kolem třetí odpoledne také údajně zemřel Ježíš.

Během této hodiny se prý otevírá brána mezi reálným světem a tím druhým. Je to čas, kdy dochází k většině „návštěv“ duchů a přízraků různých podob. I proto se ve filmech tato doba často využívá k hororovým a děsivým scénám.

 

Ve světě duchovna je tato hodina nazývána hodinou probuzení.

Probudit se v tuto dobu má velký význam. V tuto dobu k nám přichází zprávy, které nás posouvají na naší duchovní cestě.

Fyzicky může v průběhu probuzení naše tělesná teplota prudce stoupnout a obvykle nás zalije přívalový pot. Je to kvůli nárůstu energie, kterou získáváme díky připojení na „druhou stranu“. Některé články uvádějí, že zvýšení tělesné teploty koreluje se zvýšením úrovně vibrací našeho těla.

 

S ranním probuzením bychom určitě neměli bojovat.

Naopak ho máme vítat a naslouchat jeho významu. Ideální je mít u postele po ruce blok a tužku a psát si poznámky, abychom si důležitá noční sdělení pamatovali a mohli je ráno rozklíčovat.

 

Existují praktické způsoby, jak se můžeme toto poselství naučit vnímat jasněji a mít z něho co největší užitek.